Přesně ve 12:00h vybíhám na trasu Bojkovice - Záhorovice - Bojkovice = cca 12,5km. Nejdříve mě čeká prudké stoupání kolem motokrosu až k hlavní silnici směřující na Rudimov, já ale obracím směr a mířím na opačnou stranu. Při prudké pravotočivé zatáčce nad Bojkovicemi odbočuji na polní cestu, přes kterou mám namířeno k Ústsku, opět přebíhám silnici a dostávám se na hlavní trasu ve směru nad Záhorovice. Probíhám kolem solárních elektráren, mířím na otevřenou plochu polí a luk. Můj zrak hned zbystří, zhruba 100m ode mne spatřím zřejmě lišku, zastavuji. Doufám, že je to liška, jinak si nedovedu vysvětlit, co jsem to dnes viděl za zvíře. Je majestátních rozměrů. Nejprve si mě nevšímá, klidně sedí, dívám se na ni, ona se dívá na mě, dávám se do pohybu, jakmile to spatří, bere nohy na ramena a peláší pryč.
Když se dostanu na horizont, mám před sebou krásný výhled na zasněžené stráně, které polední slunce ozařuje a sníh se krásně třpytí.
V dálce spatřím poměrně slušné stádo srnek, dobrých 30ks jistých. Dále pokračuji klidným tempem a dostávám se až na konec Záhorovic. Vbíhám do města, kde je liduprázdno, mířím k cyklostezce směr Bojkovice. Sněhový podklad je místy zmrzlý, místy rozbředlý. Domů dobíhám mírně zablácený a trochu unavený, protože jsem se ještě pořádně nezbavil slabého nachlazení. Ovšem pocit při venkovním pobíhání je k nezaplacení.
Žádné komentáře:
Okomentovat