Lednové počasí bylo pro běh vcelku přívětivé, teploty kolem 0°C, většinou ale pod bodem mrazu.
Celý měsíc byl pochmurný a zamračený, snaha přemoci se k běhu za nevyhovujících podmínek, byla někdy opravdu těžká. Čerstvá sněhová nadílka a tající sníh, tyto dva aspekty se v lednu střídaly jako na horské dráze. Vyběhnout ven za krásného slunného dne, kdy předem naplánovanou trasu pokrývá bílá peřina, byla v lednu většinou jen má představa. Realita byla taková, že jsem se vydával na výlety za deště, sněhu, větru a jiných nepřejících podmínek. Většinou jsem se domů vracel zablácený od hlavy až k patě, ale s dobrým pocitem dalšího absolvovaného běžeckého výletu. Nejdelší a zároveň nejtěžší trasa mě čekala ke konci měsíce.
Je neděle 29.1.2012, nazouvám obuv, vrstvím oblečení, hledám čepici. Přede mnou je trasa čítající 19km s převýšením cca 400m. Venku panuje opravdu "krásné počasí". Teplota se pohybuje kolem -5°C a opět zamračeno, jako po celou dobu měsíce. Mírné protažení a vyrážím. Čas ukazuje 15:00h. Tempo volím podle svého uvážení mírné, nikam se neženu. Po absolvování prvních 10km se dostávám do úzkých, jsem uprostřed lesa po kolena ve sněhu. Dávám si otázku a také si sám odpovídám. Zda-li se vydat vpřed a dokončit celý okruh, tak jak jsem plánoval, nebo se vrátit zpět stejnou cestou. Odpověď je jasná, stále kupředu. Opravdu dlouhý 1km se brodím nánosem sněhu, do kterého zapadám až po kolena. Konečně vidím cestu, jsem zachráněn. Vyrážím vstříc domovu, tempo je ukrutné, těším se do tepla. Při výběhu z lesa potkávám stádo muflonů, prohodím s nimi pár slov a běžím dál.
Domů dorážím v čase 1:50h a jsem spokojen s vlastním výkonem. To ovšem nemůžu říci o celkovém počtu zaběhnutých km za leden. Pouhých 150km... Snad se únor lépe vydaří :-)
